|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Dějiny řeky Jizery na Mladoboleslavsku
Pech, Daniel ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dějiny řeky Jizery do roku 1880. Jizera je středně velkou českou řekou. Pramení na úpatí Jizerských hor a v Lázních Toušeň se vlévá do Labe, do jehož povodí patří. Práce se věnuje pouze úseku Jizery protékajícím okresem Mladá Boleslav a zabývá se vztahem řeky a člověka v průběhu dějin. V první části zkoumá vliv Jizery na vznik lidského osídlení a infrastruktury na Mladoboleslavsku, případně na jejich následný vývoj. Zaměřuje se tedy na to, jak řekou vytvořené fyzicko-geografické podmínky vedly k budování lidských sídel, stezek, dálkových cest či některých technických staveb, přičemž se jedna z kapitol se také zabývá otázkou, jak řeka Jizera ovlivnila trávení volného času lidí, žijících poblíž jejích břehů. Druhá část práce se zabývá tím, jak lidská činnost ovlivnila či pozměnila tok řeky. Zaměřuje se na některá vodní díla, jako jsou například jezy, mlýnské náhony, hráze a jezové propusti. Snaží se hledat odpověď na otázku, proč byly tyto vodní stavby budovány a jaký měly dopad nejen na podobu a průběh toku Jizery, ale také na činnosti na řece provozované, jako byla například voroplavba. Na úsecích, kde došlo k nejvýraznějším změnám se pak práce snaží porovnat současný stav Jizery s její podobou na starých mapách. KLÍČOVÁ SLOVA Jizera - Mladá Boleslav - řeka - osídlení
|
|
|
Proměny jihočeského pohraničí a jeho obyvatelstva po druhé světové válce v dobových pramenech a paměti obyvatel Kaplicka
MUSILOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se věnuje poválečnému vývoji v pohraničí, jež bylo poznamenáno násilnou proměnou demografické struktury - vysídlením německy mluvících obyvatel a následným osídlováním Čechy a Slováky z vnitrozemí anebo ze zahraničí. Předmětem zájmu je proměna jihočeského pohraničí, konkrétně tedy "Kaplicka" (resp. bývalého kaplického okresu), k níž došlo po druhé světové válce. Nejen na základě sekundární literatury, ale zejména na základě dobových pramenů a živé paměti místních obyvatel tato práce zaznamenává a dále analyzuje průběh osídlování a proměnu zdejší společnosti a soužití různých skupin. Tato práce si klade za cíl analyzovat, jaké národnostní skupiny zdejší region osídlily a jak transformaci pohraničí vnímaly. Na základě devíti zpracovaných příběhů porovnává prožitky českých a německých starousedlíků a novoosídlenců. Závěrečná část práce nastiňuje možnosti využití těchto příběhů ve výuce moderních dějin v rámci občanské výchovy a základů společenských věd.
|
|
|
Historický vývoj zvolené obce v příhraničním regionu
PÍCHA, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá historickým vývojem obce Nová Bystřice a je dělená na dvě hlavní části. První část stručně popisuje vývoj osídlení na území České republiky a definuje některé základní pojmy spojené s tématem této bakalářské práce. Druhá část práce je zaměřená na Novou Bystřici, konkrétně na její historický vývoj, kulturu, autorovi předky a zajímavosti nacházející se v okolí obce.
|
|
| |
|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
| |
|
|
Kategorizace tůní v CHKO Broumovsko
Mňuková, Veronika ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou uměle vybudovaných tůní a jejich významem v krajině. Charakterizuje jejich základní vlastnosti, zabývá se jejich osidlováním, rolí v udržování biodiverzity a významem v ochranářské praxi. V praktické části se zaměřuji na tůně v CHKO Broumovsko a analyzuji je v souvislosti s potenciálním charakterem osidlování, které v nich může probíhat. Hlavní hlediska, která přitom beru do úvahy jsou jejich prostorové rozložení a vzájemná vzdálenost, věková struktura tůní, rozdílnosti biotopů, v nichž se nacházejí, příslušnosti k vodním tokům, a reliéf terénu v jejich okolí. Výsledkem práce je kategorizace tůní, která zkoumané lokality reflektuje a vymezuje tak skupiny potenciálně podobných a odlišných tůní. Hypotézy, které z této kategorizace vzešly, budou dále použity při výzkumu biodiverzity v rámci navazující diplomové práce. Klíčová slova: tůně, biodiverzita, osidlování, mapování, kategorizace
|
|
| |
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
host ::
RSS.